Vybráno pro vás
 
Hiearchie článků
 
Nová forma informatiky na českých školách ze třech pohledů
Nápad na tento článek vznikl po přečtení článku "Není cesty zpět" v časopise Respekt 27.8. - 2.9. 2018. Cílem mělo být oslovení MŠMT, projekt iMyšlení, programohrani.cz a vytvořit tak článek na základě položených otázek a odpovědí.
Nakonec jsou odpovědi oslovených subjektů tak výmluvé, že každé upravení by ztratilo vzácnou informační hodnotu. Proto zveřejňuji otázky a odpovědi bez jakýchkoliv korekcí. Významné pasáže odpovědí jsem zvýraznil.

iMyšlení.cz


O změně informatiky na českých školách se hovoří už několik let, na základě koho/čeho vzniklo iMysleni.cz?

imysleni je jednou z klíčových aktivit (KA4) projektu PRIM, která má na starost obecnou popularizaci tohoto tématu (informatického myšlení) + výstupů projektu

Název programu: Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
Číslo výzvy: 02_16_036
Název výzvy: Implementace strategie digitálního vzdělávání I
Název projektu CZ: Podpora rozvíjení informatického myšlení
Název projektu EN: Support for development of computational thinking
Zkrácený název projektu: PRIM
Registrační číslo projektu: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_036/0005322
Anotace projektu:
Projekt PRIM si klade za úkol inovovat obsah vzdělávací oblasti Informatika a ICT akcentováním výuky zaměřené na rozvoj informatického myšlení žáků. Projekt předpokládá vytvoření a pilotní ověření ucelených sad výukových materiálů pro všechny stupně škol, jednak systému vzdělávání učitelů vyučujících informatiku v pregraduálním vzdělávání i v praxi. Současně bude popularizovat témata související s informatickým myšlením, jako jsou programování, porozumění informacím, robotika.
Fyzická realizace projektu: 1. 10. 2017 – 30. 9. 2020
Příjemce:
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Partneři:
Technická univerzita v Liberci
Národní ústav pro vzdělávání
Masarykova univerzita
Ostravská univerzita
Univerzita Hradec Králové
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Univerzita Karlova
Univerzita Palackého v Olomouci
Západočeská univerzita v Plzni
Klíčové aktivity:
KA1 Řízení projektu
KA2 Spolupráce s NÚV
KA3 Budování kapacit pro rozvoj informatického myšlení dětí a žáků
KA3.1 Vytváření vzdělávacích materiálů pro školy
KA3.2 Ověřování vzdělávacích materiálů na školách
KA3.3 Odborná a didaktická příprava učitelů z praxe
KA3.4 Odborná a didaktická pregraduální příprava učitelů na vysokých školách
KA3.5 Vytváření MOOC kurzů pro veřejnost
KA3.6 Podpora inkubátorů inovací ve vzdělávání v informatice
KA4 Popularizace rozvoje informatického myšlení dětí a žáků
KA4.1 Popularizační kampaň
KA4.2 Popularizační akce
KA4.3 Podpora informatické soutěže


Na stránce iMysleni.cz si může kdokoliv stáhnout výukové materiály. Kdo na nich pracuje?

Učebnice vznikají na výše zmiňovaných univerzitách, ve spolupráci odborníků z fakult, didaktiků i učitelů z praxe. Učebnice pilotně hned při tvorbě ověřovali rovnou učitelé z praxe a poskytovali tak zpětnou vazbu jejich autorům.

Plánují se přidat další materiály?

V plánu je vytvořit celkem 12 učebnic pokrývajících MŠ, ZŠ a SŠ. Budou se ještě tvořit materiály (30) pro přípravu učitelů na VŠ. Mimo to by měla probíhat soutěž pro učitele z praxe, kteří mimo projekt již mají vytvořené svoje vlastní výukové materiály. Snahou je nabídnout další kvalitní materiály i pro ostatní kolegy z praxe.
Připravuje se televizní seriál, osvětové spoty, mobilní aplikace a další podpůrné akce, které mají napomoci s šířením informatického myšlení a aktivit projektu PRIM.
Web by měl následně přinést další potřebné informace o této oblasti (aktuální verze je pracovní).

Jaké další pomůcky, kromě těch zmíněných v dokumentech, dále doporučujete?

Pro učitele je vhodné se zapojovat do komunit, které se tomuto tématu již věnují (např. Jednota školských informatiků – http://www.jsi.cz/, Učíme informatiku – https://www.facebook.com/groups/UcimeInformatiku/).
Řadu materiálů pro učitele je dnes možné nalézt samozřejmě i na internetu, zde např. časopis e-Mole – http://www.e-mole.cz/, ze zahraničních pak (HelloWorld) – https://helloworld.raspberrypi.org/. Pro výuku bez počítačů pak např. https://csunplugged.org/en/.

Co byste poradili rodičům, kteří by k tomu chtěli vést svého potomka i doma?

Obecně bych jim doporučil, ptát se a zajímat se o to, jak vypadá výuka informatiky ve škole jejich dětí, jestli odpovídá aktuálnímu vývoji světa. Dívat se zda v mém okolí není kroužek, který by mohl pomoci rozvíjet jejich dítě. Nebo využít některé z těchto zdrojů:
Bobřík informatiky (https://www.ibobr.cz/) – kde mohou společně řešit různé úlohy (cenné je v nich pak zejména následující popis, který představuje co je na úloze cenného pro rozvoj informatického myšlení)
Hour of Code (https://hourofcode.com/cz) – kde jsou již připravené úlohy rozvíjející algoritmické myšlení i základy programování.
Využít vzdělávací platformu s kurzy na KidsCodr (https://www.kidscodr.cz/kurzy) které nabízejí výuku: ScratchJr, BeeBot, Kodu, Scratch, Mindstorms, Minecraft, AppInventor, JavaScript, Nao nebo Arduino.
Existuje i řada mobilních aplikací (ScratchJr, Lightbot : Code Hour) i knih (např. HELLO RUBY - Dobrodružné programování).

Z vašeho pohledu, jaké další kroky by mělo MŠMT podniknout, abychom s výukou digitálních technologií dále nezaháleli?

Vybídnou školy, aby se nebály již informatiku plně implementovat do své výuky (Není opravdu na co čekat, jinak nám vlak okolního světa bude dále rychle ujíždět). Cíleně podpořit vybavenost škol potřebnou technikou a infrastrukturou a s touto položkou pravidelně počítat ve svém rozpočtu (průběžná inovace, zabezpečení a správa) i rozpočtu škol. Podpořit a vyžadovat cílenou výuku na PF i u aktuálních učitelů na školách. A to u všech oborů (digitální gramotnost) + učitelů informatiky a to na všech stupních škol. Podpořit jejich vzdělávání, kdysi jsme začali učit anglický jazyk, dnes je potřeba podpořit další jazyk, kterým mluví celý digitální svět. Bez porozumění, znalosti a použití, budeme rychle ztrácet.


MŠMT


O nutnosti zavedení nového přístupu k informatice do českého školství se mluví už řadu let. Je iMyšlení.cz prvním reálným výstupem z tohoto požadavku?

Projekt Podpora rozvoje informatického myšlení není jedinou aktivitou v oblasti rozvoje informatického myšlení. Tato problematika je součástí Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020, kterou v roce 2014 schválila vláda. Jedním ze směrů intervence této Strategie je mj. zajištění podmínek pro rozvoj informatického myšlení žáků a učitelů. Význam informatické myšlení, tedy využívání informatických metod řešení problémů, neustále narůstá. Informatické myšlení rozvíjí schopnost analyzovat a syntetizovat, zevšeobecňovat, hledat vhodné strategie řešení problémů a ověřovat je v praxi. V roce 2013 vznikl v EU za podpory Evropské komise tzv. Code week, tedy týden programování. Do této akce se v současnosti zapojuje také Česká republika, např. v roce 2017 si na desítkách míst v ČR dospělí, žáci i nejmenší děti mohli vyzkoušet vytvořit vlastní program nebo ovládat robota a zároveň nahlédnou do světa informatiky.

Jaké další kroky chystá MŠMT podniknout ve změně informatiky ve školství?

Byla připravena nová koncepce rozvoje digitálních kompetencí dětí a žáků, která se skutečně na úrovni rámcových vzdělávacích programů dotkne všech vzdělávacích oblastí, a byl vymezen vzdělávací obsah (nové, školské) informatiky, kde opravdu základní vzdělávací cíle směřují k informatickým tématům a hlubšímu porozumění tomu, jak počítače pracují.
Je nutné upozornit na dvě věci.
Za prvé
dvoustupňové kurikulum zůstává zachováno, tedy je plně v kompetenci školy, jaké vyučovací předměty si podle rámcového vzdělávacího programu ve svém školním vzdělávacím programu vytvoří. Bude záležet na jejich podmínkách (materiálních i personálních), záměrech, profilaci apod. Doporučení MŠMT je co nejvíce rozvoj digitálních kompetencí rozložit do různých vyučovacích předmětů. Důvody vyplynou z druhé poznámky.
Za druhé totiž je třeba si uvědomit, že digitální technologie jsou nástroje, které dnešní člověk nepoužívá pouze ke zpracování textů (Word) či dat v tabulkách (Excel), ale při mnoha a mnoha dalších činnostech. Používá je při získávání informací, a to nejen z textů, ale i ze zvukových a video záznamů, nebo např. měřením či těžením a analýzou dat…, používá je při komunikaci, kde e-mail je jen jedna z řady možností, při komunikaci s úřady a různých občanských aktivitách – uvědomme si, jakou roli digitální technologie hrají např. v předvolebních kampaních, v práci při organizaci pracovních úkolů – zmiňme třeba sdílené kalendáře, ve volném čase, kde se nehrají jen hry, ale třeba při sportu (sledování výkonu) a rekreakčních aktivitách (mapy, cestování, ubytování, kontakty se zájmovou komunitou, geocaching…). Výčet je dlouhý a všemi aktivitami se prolínají etické a právní problémy, které s rozvojem a používáním digitálních technologií souvisejí – osobní (online) bezpečí, ochrana osobních a citlivých dat (GDPR), kybernetická bezpečnost a kriminalita… Předpověď, kam všude vývoj zasáhne je těžký, ne-li téměř nemožný. Proto MŠMT iniciuje a bude podporovat aktivity, které směřují k co nejširšímu začlenění digitálních technologií do školní práce žáků. To v žádném případě neznamená, doporučení k co nejčastější práci s digitálními technologiemi, ale k práci co nejpestřejší – podle a na úrovni úkolů, které žáci ve škole plní. Tak, aby digitální technologie sloužily k rozvoji klíčových kompetencí: k učení a osobnímu rozvoji, řešení problémů, komunikaci a spolupráci, společenským, občanským a pracovním aktivitám.
Výuka by se měla zmodernizovat a přizpůsobit současnému stavu a potřebám IT. To souvisí s výše uvedenou revizí RVP. Dále byly spuštěny dva projekty financované z OPVVV s názvy „Podpora rozvíjení informatického myšlení“ a „Podpora rozvoje digitální gramotnosti“.
Do obou projektů jsou zapojeny všechny pedagogické fakulty a Národní ústav pro vzdělávání a jejich úkolem je vybudování didaktické a metodické podpory pro učitele. Aktivity obou projektů zahrnují tvorbu učebních materiálů pro žáky s metodikami pro učitele, přípravu vzdělávacích kurzů pro učitele a v případě projektu Podpora rozvíjení informatického myšlení i změny do přípravy výuky na pedagogických fakultách.
Digitální technologie a potřeba rozvoje digitální gramotnosti prostupuje a čím dál více bude prostupovat všemi předměty, nikoliv pouze předmětem zaměřeným čistě na informatiku. Někteří učitelé si s digitálními technologiemi rozumí, jiné je třeba dobře metodicky podpořit tak, aby dokázali integrovat tyto technologie do výuky různých předmětů. V rámci projektu „Systém podpory pedagogických pracovníků“ by měla vzniknout síť krajských ICT metodiků, která zajistí systematickou podporu integrace digitálních technologií do výuky.

Strategie digitálního vzdělávání má sedm směrů intervencí a v nich řadu opatření, které mají vést ke splnění tří prioritních cílů (otevřené vzdělávání, rozvoj digitální gramotnosti žáků, rozvoj informatického myšlení žáků). Některá z realizovaných opatření jsou:

· Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů (https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/kriteria-kvality-digitalnich-vzdelavacich-zdroju-podporenych-z-verejnych-rozpoctu.html/), jejich uplatnění spolu s licencemi Creative Commons ve výstupech projektů OP VVV

· Nové kurikulum pro rozvoj digitální gramotnosti a informatického myšlení,

· Vznik vzdělávacích materiálů pro žáky i učitele k novému kurikulu – již dříve zmíněné projekty pedagogických fakult Podpora rozvoje digitální gramotnosti (http://pages.pedf.cuni.cz/digitalni-gramotnost/) a Podpora rozvíjení informatického myšlení (http://imysleni.cz/).

· Výzva Šablony II (https://opvvv.msmt.cz/aktualni-vyzvy), kde je pro školy připravena speciální šablona Rozvoj dovedností v ICT, ze které se mj. školy mohou vybavovat mobilními zařízeními.


MŠMT iniciovalo vznik České národní koalice pro digitální pracovní místa (http://www.digikoalice.cz/)

Důležitými úkoly je
- ověřit vzdělávací materiály pro žáky a učitele pro nové kurikulum na pilotních školách (viz projekty ped. fakult) spolu se stanovenými vzdělávacími cíli a rozsahem vzdělávacího obsahu v novém kurikulu (NÚV).
- připravit další, pestřejší, metodickou podporu pro nové kurikulum (vzdělávání učitelů).
- podpořit rozvoj digitální infrastruktury škol.


Jak se MŠMT staví k dalším, nestátním, projektům? Například programohrani.cz nebo mikrola.cz. Mezi další subjekty podporující děti v informatice jsou například radiokluby, některé z nich patří pod Junák - český skaut. Plánujete užší spolupráci s těmito radiokluby nebo organizacemi (např. mikrola.cz)?

MŠMT vítá projekty na rozvoj digitálního vzdělávání v ČR, s nimiž přicházejí nestátní subjekty, tedy firmy a neziskový sektor. Někteří z těchto aktérů se sdružují v České národní koalici pro digitální pracovní místa tzv. Digikoalici, jejíž vznik spolu s dalšími partnery iniciovalo MŠMT. Digikoalice je otevřené uskupení, které zahrnuje např. zástupce státních institucí, IT firem, ICT sektoru, vzdělávacích institucí, akademické obce, neziskových organizací, zřizovatelů škol a školských zařízení a dalších subjektů, kteří chtějí přispět ke zvýšení digitální gramotnosti občanů ČR, ke zvýšení jejich šance uspět za pomocí svých digitálních dovedností na trhu práce a docílit tak v důsledku větší konkurenceschopnosti české ekonomiky.

programohrani.cz


Na twitteru (@programohrajeme) jste velmi aktivní a často sdílíte zajímavé postřehy i ze zahraničí. Proč vznikl český projekt Programohrani.cz ?

Ono to celé bylo trochu jinak. Nejdříve vznikly naše domácí kroužky programování, později jsme chtěli zkusit uspořádat nějakou veřejnou akci, na které bychom ukázali hlavně rodičům, že dnešní programování pro děti nejsou zelená písmenka na černém pozadí. Ty akce jsme chtěli nějak pojmenovat a tak vznikl název Programohraní. Práci kolem kroužků máme doma rozdělenou, žena učí a já se starám o podporu: marketingově-administrativně-technickou. Do toho spadá i průzkum trhu, jak to dělají jinde ve světě, abychom se mohli něčemu přiučit. Když moje osobní poznámky přesáhly tisícovku, rozhodl jsem se, že bych to mohl začít odkládat na Twitter. Pro jméno kanálu jsem použil pojmenování našich akcí: Programohraní. Dnes zpětně bych pod pojmem Programohraní viděl vše, co v Lázních Toušeni kolem podpory informatického myšlení tvoříme.

Máte za sebou kus práce (programohrani.cz). Jak jí do teď hodnotíte a kam byste se chtěli posunout?

Pokud jde o veřejné akce Programohraní, tak tam si myslím, že nám 3 akce ročně stačí až dost (v květnu Scratch day, v říjnu Codeweek, v prosinci Hour of code), pořádáme je zcela sami a vytíží to opravdu beze zbytku celou rodinu.

Co se týče Programohraní na Twitteru, tak tam mi v poslední době zbývá trochu méně času na hloubkové studium všech zdrojů. Já na Twitter dávám jen věci, keré si sám prostuduji, přečtu, nejlépe vyzkouším a podobně (a to platí i pro retweety, kde zkoumám alespoň, o co detailně jde). Někdy musím přečíst celou knihu, abych o ni napsal pak 200 znaků :-) Některé studium je náročné na jazyky, jelikož mnoho z věcí točících se kolem výuky je popsáno v národním jazyce dané země, takže bych rád prohloubil své znalosti i zde, abych mohl pohodlněji číst a nemusel tolik sahat po překladači. Celkově bych rád pokračoval v osvětě informatického myšlení, cílem je přinášet informace hlavně ze zahraničí (ale i z domova samozřejmě) a zbourat nejlépe všechny bariéry. Tedy třeba psát o těch věcech česky. Aby se ty myšlenky mohly rychleji šířit.

Hojně využíváte Scratch, jaké další pomůcky využíváte (hardware + software)?

Základem výuky je opravdu jazyk Scratch (http://scratch.mit.edu/), nějaké jednoduché úlohy děti dělají i na Code.org (http://code.org/) nebo v jazyce Snap! (http://snap.berkeley.edu/). Dále zkoušíme do výuky zařazovat trochu robotiky, ať už jsou to Ozoboti nebo Edisoni. Nakoupili jsme několik desek Micro:bit i s drobným rozšířením. Se svými vlastními dětmi pak zkouším i "součástkovou" elektroniku typu Arduino nebo NodeMCU (zápisky z toho lze nalézt na http://arduino.zausima.cz), ale na otevření kroužku elektroniky to asi nevypadá. Ten bych musel učit já a jiné povinnosti mi to zatím nedovolí.

Jaké projekty se s dětmi na prvním stupni ZŠ dají zvládnout?

Myslím, že moc pěkný přehled je přímo na stránkách kroužku http://programovanihrou.cz/, kam manželka dává po každé hodině dětem jejich výtvory, aby se mohly doma pochlubit rodičům nebo kamarádům. Nejlepší děti dokážou na prvním stupni naprogramovat velmi promyšlené hry, zvládnou datové struktury jako seznamy, slovníky nebo i rekurzi. Moc pěkné na tom všem je, že si sami řeknou o potřebné znalosti z matematiky nebo fyziky: "potřeboval bych, aby to chodilo dozadu" (záporná čísla), "jak se to udělá, aby se ten balon odrazil od stěny?" (úhly), "moc by se mi líbilo, kdyby to skákalo stejně jako doopravdy" (gravitace). Učí se ty nové věci proto, že samy moc chtějí a ihned vědí, k čemu se ten daný kousek matematiky nebo fyziky hodí v praxi. Dává jim to smysl.

Někteří rodiče se aktivně věnují dítěti i v tomto směru. Máte nějaká doporučení pro rodiče, kteří o tom teprve uvažují?

Začít po malých krůčcích, vyzkoušet si třeba jednoduché úlohy z code.org, lightbot.com či umimprogramovat.cz. S nejmenšími třeba Android/iOS aplikaci Scratch Junior. Pro Scratch lze vzít naše vlastní vytvořené návody (https://www.programovanihrou.cz/jak-na-to/), které používáme pro úplné začátečníky, kteří nikdy nic neprogramovali. A určitě to dítě v tom nenechat jen tak, povídat si o tom, vysvětlovat si ty věci. Děti nepotřebují ucelený frontální výklad, samy rády objevují, ale potřebují mentora, někoho, koho se lze zeptat, když to vypadá, že už to nikam dál nevede. Někoho, kdo nenápadně navádí, kudy jít. Dobrým tipem je věta: "smím ti poradit?". A pokud je to nad možnosti rodiče, určitě vyhledat nějaký kroužek programování. Pokud kroužek v okolí není, začít se po něm ptát na místní škole. Pomoci rozhoupat ty, kteří by ho mohli vést, pomoci jim třeba s organizací a podobně. Pokud bude poptávka, bude nabídka.

Jak vnímáte iniciativu iMysleni.cz?

Asi nemohu nestranně odpovědět na tuto otázku, jelikož jsem externím členem týmu iMyšlení :-) Nicméně jsem za tu aktivitu moc rád, mám pocit, že to ti lidé berou za správný konec a je to moje světýlko naděje. Pokud je někdo zvědavý, tak se připravují pořady do TV, jsou k dispozici beta verze učebnic: http://imysleni.cz/ucebnice-a-vyukove-materialy/. Velkou aktivitou je podpora akce Codeweek.eu, kde bychom rádi ukázali široké veřejnosti (hlavně rodičům s dětmi), že programování je zábava. Já jsem si dal za cíl dostat na ty akce 10 tisíc dětí (https://twitter.com/programohrajeme/status/1030380354664890369), ale to se mi asi letos ještě nepodaří. Nicméně - budu moc rád, když rodiče s dětmi na ty akce přijdou a pokud má někdo pocit, že by takovou dokázal uspořádat (v knihovně, firmě, škole...), ať se mi ozve, budu jej rád propagovat a můžeme i s některými věcmi pomoci, máme koordinátorku pro Codeweek.

Jakým směrem by se měla ubírat informatika na školách?

Myslím, že právě směr, který iMyšlení připravuje, jen ten správný. Cílem není učit děti programovat, ale naučit je samostatně myslet a řešit zcela neznámé úlohy. Programování je v tomto případě pouze vyjadřovací prostředek, jeden z mnoha dalších jazyků, jak říci své myšlenky, podobně jako je poezie či hudba.
Upozornění
Administrátor těchto stránek ani autor článků neručí za správnost a funkčnost zde uvedených materiálů.
Administrátor těchto stránek se zříká jakékoli odpovědnosti za případné ublížení na zdraví či poškození nebo zničení majetku v důsledku elektrického proudu, chybnosti schémat nebo i teoretické výuky. Je zakázané používat zařízení, která jsou v rozporu s právními předpisy ČR či EU.
Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva.
Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ.