Domácí RADAR? AERIS-10 s dosahem až 20 km.

Když se řekne radar, většina lidí si představí kovovou mísu na střeše letiště nebo obří vojenskou instalaci obklopenou ostnatým drátem. Přitom fyzikální princip není složitější než sonar v parkovacích senzorech auta – vysílám elektromagnetický impulz, čekám na odrážené echo, z doby letu vypočítám vzdálenost. Co je ale za horizont běžného kutila, je zpracování signálu v reálném čase, přesná syntéza frekvencí a řízení fáze desítek anténních prvků.

Na projekt upozornil Martin Wolker.

Projekt AERIS-10 (zkratka z Array Electronic Radar with Integrated System) se pouští do vývoje vlastního, domácího, radaru – a všechno dává k dispozici zdarma. Schémata, layout (DPS), firmware pro FPGA i mikrokontrolér, simulace, BOM. Všechno na github.

Proč 10,5 GHz? Toto pásmo (X-band) je historicky oblíbené pro meteorologické radary a dálniční rychloměry – součástky pro tuto frekvenci jsou relativně dostupné a máme k nim hotové antény i referenční návrhy. Vlnová délka (~2,9 cm) navíc umožňuje rozumně malé anténní soustavy s dobrým prostorovým rozlišením.

Upozornění: provoz radaru v X-pásmu vyžaduje v ČR oprávnění ČTÚ. 

Dvě verze radaru

Projekt existuje ve dvou vývojových větvích, které se liší výkonem, složitostí a zamýšleným použitím. Oba sdílejí základní architekturu, ale liší se anténní soustavou a výkonovými stupni.

ParameterAERIS-10N (Nexus)AERIS-10X (Extended)
Frequency10.5 GHz10.5 GHz
Max Range3 km20 km
Antenna8×16 Patch Array32×16 Slotted Waveguide
Beam SteeringElectronic (±45°)Electronic (±45°)
Mechanical Scan360° (stepper motor)360° (stepper motor)
Output Power~1W×1610W×16 (GaN amplifier)
ProcessingFPGA + STM32FPGA + STM32

Verze Nexus cílí na výzkumníky a pokročilé nadšence, kteří chtějí experimentovat s tvorbou radarového svazku (beamforming) a zpracováním signálu bez nutnosti stavět výkonové GaN zesilovače. Verze Extended přidává šestnáct samostatných PA desek s čipem QPA2962 – každý zvládne až 10 W ve vlnovodovém pásmu X, výsledný EIRP dělá z AERIS-10X seriózní měřicí přístroj.

Architektura: co je uvnitř

Hardware je rozdělen do samostatných modulů. Hlavní páteř zařízení tvoří tři moduly.

1. Deska správy napájení

Radar je energeticky velmi náročný – různé části obvodu vyžadují různá napětí a hlavně správné pořadí spouštění. Napájecí deska se stará o filtraci, sekvencování a monitorování. O logiku spouštění se stará mikrokontrolér STM32F746.

2. Frekvenční syntezátor

Srdcem celého systému z hlediska frekvencí je generátor hodinového signálu AD9523-1 od Analog Devices. Tento obvod distribuuje fázově sladěné reference na DAC, ADC, FPGA a RX+TX frekvenční syntezátory (ADF4382), které generují lokální oscilátor pro směšovače. Fázová koherence je pro radarový signál naprosto klíčová – bez ní by Dopplerovské zpracování nefungovalo.

3. Hlavní deska (RF + digitál)

Tady se děje vše zajímavé. DAC generuje LFM čirpy (o tom za chvíli), směšovače LT5552 konvertují signál do mikrovlnného pásma a zpět, čtyři čtyřkanálové fázové posunovače ADAR1000 řídí fázi šestnácti anténních prvků – a to vše pod dozorem FPGA Xilinx XC7A100T (Artix-7) a STM32 mikrokontroléru.

LFM: triky radaru

Zkratka PLFM v názvu projektu znamená Pulse Linear Frequency Modulated – pulzní radar s lineární frekvenční modulací. Co to vlastně je.

Klasický pulzní radar vyšle krátký obdélníkový impulz a čeká na odrážený signál – echo. Kratší impulz = lepší rozlišení vzdálenosti, ale zároveň méně energie v paprsku = menší dosah. LFM toto dilema elegantně řeší: vyšle se relativně dlouhý impulz, ale jeho frekvence se během trvání lineárně mění (typicky narůstá) – proto čirp, od anglického cvrlikání. Po přijetí se echo zpracuje pulsní kompresí v korelátoru, který smrskne dlouhý impulz na úzký špičku s výborným SNR. Výsledek: dobrý dosah i dobré rozlišení zároveň.

FPGA v AERIS-10 implementuje celý zpracovací řetězec v Verilogu — od surových ADC dat přes převod I/Q, decimaci a filtraci (CIC + FIR) až po FFT, pulsní kompresi, Dopplerovské zpracování, MTI filtr a detektor CFAR.

Fázované pole: směrování pole bez pohyblivých částí

Klíčová technologie AERIS-10 využívá elektronické natáčení svazku — phased array beamforming. Místo toho, aby se anténa fyzicky otáčela (to sice umí taky, pomocí krokového motoru na 360°), mění se fáze signálu na každém prvku soustavy. Princip je stejný jako vlnění na vodní hladině: pokud více zdrojů vln vyzařuje s různým zpožděním, výsledná vlna může být nasměrována libovolným směrem.

Δφ na prvek: +60°
Směr svazku: +19.5°
60°
8
0.50
22px
Zkus Δφ = 0° — všechny ručičky se otáčejí synchronně a svazek míří rovně vzhůru. Pak Δφ pomalu zvyšuj a dívej se na ručičky: každý další prvek je „pozadu“ o stejný kousek, a právě tohle zpoždění natáčí svazek.

Čip ADAR1000 od Analog Devices je čtyřkanálový fázový posunovač s 6bitovým rozlišením — každý ze 64 kroků odpovídá pootočení o 5,625°. AERIS-10 jich používá čtyři pro šestnáct anténních prvků (TX i RX zvlášť). Výsledkem je elektronické natáčení v rozsahu ±45° v azimutu i elevaci bez jediného pohyblivého dílu.

Shrnutí

AERIS-10 je pozoruhodný projekt ze tří důvodů.

Za prvé, technická hloubka: od RF frontendu přes FPGA DSP až po Python GUI — žádná část není schovaná za black box.

Za druhé, modularita: lze začít jedním podsystémem a postupně přidávat.

Za třetí, otevřenost: MIT licence znamená, že výsledky vaší práce jsou skutečně vaše.

Výstavba kompletního systému není pro začátečníky — vyžaduje zkušenosti s osazováním BGA a QFN pouzder, přístup k RF testovacímu vybavení a solidní znalost Vivado. Ale jako studijní materiál pro pochopení moderních radarových systémů je AERIS-10 jednoduše bezkonkurenční.

Github projektu https://github.com/NawfalMotii79/PLFM_RADAR?tab=readme-ov-file

Projekt je velmi komplexní a obsáhlý, ale zároveň neskutečně zajímavý. Článek proto zpracoval Claude AI s tím, že jsem se snažil opravit zjevné chyby. Snad jsem našel všechny :)

Sdílejte článek:
Komentáře:
2 komentářů na sociálních sítích
Co bychom si doma ještě mohli zbastlit? Hmmm... Co třeba radar s dosahem 20 km a kompletně open source? chiptron.cz/domaci-radar... ...více
Číst komentáře
- a -
Přidat svůj názor
Ukaž světu,
že jsi Maker!
Koupit tričko
Kafe pro Chiptrona
Dodej energii dalšímu článku

Související články

Další příklad kódu ve VHDL pro FGPA.

Tento první článek ze série Tutoriál: STM32F746 (STM32F7 Discovery) bych chtěl věnovat rozsvícení LED resp.

Další pokračování tutoriálu pro STM32 (v tomto případě STM32F746).

Další články o STM32(F7): Tutorial: STM32F746 (STM32F7 Discovery) – Tlačítkem rozsvítit/zhasnout LED Tutorial: STM32F746 (STM32F7 Discovery) – jak zapnout LED (ovládání GPIO) STM32F746 discovery a IDE AC6 (System Workbench for STM32) Jak začít s moderními mikrokontroléry a proč – STM32…

Cloudové služby jsou stále populárnější a jejich nabídka je nepřeberná.

Trendy