Síť bastlířských meteostanic měří kouř z největšího požáru v historii Belgie

Stručně: Požár v belgické rezervaci Hautes Fagnes spálil od pátku 14. srpna 2026 zhruba 1 600 hektarů a je největší v historii Belgie. Amatérská čidla v síti sensor.community ukazují, že kouř nezůstal u ohniska — postupoval k jihovýchodu přes Eifel až do Sárska a hodnoty PM2.5 vyskočily z klidových 1 až 3 µg/m³ na stovky, a to i 150 kilometrů daleko. Ve stejnou dobu zůstala čidla proti větru čistá, takže rozhodoval směr proudění, ne vzdálenost od požáru.

V přírodní rezervaci Hautes Fagnes na belgicko-německém pomezí hoří od pátku 14. srpna a do soboty odpoledne shořelo 1 600 hektarů. Je to největší požár v historii Belgie. Amatérská čidla v síti sensor.community přitom v sobotu zaznamenávala, jak se kouř valí přes Eifel a Sársko – hodnoty PM2.5 vyskočily z klidových dvou mikrogramů na stovky, a to i ve vzdálenosti přes 150 kilometrů od ohniska.

Hoří Vysoké Vřesoviště

Hautes Fagnes, česky Vysoké Vřesoviště, je největší přírodní rezervace Belgie – rašeliniště a vřesoviště na náhorní plošině východně od Lutychu, kousek od německých hranic. Oheň tam vypukl po páté vlně letošních veder.

Dosavadní rekord držel požár z roku 2011 s necelými 1 400 hektary. Belgie kvůli zásahu aktivovala evropský mechanismus civilní ochrany.

Podrobnosti o zásahu najdete ve zpravodajství iROZHLAS. Nás bude zajímat něco jiného: co o tom požáru vědí bastlířská čidla.

Co naměřila amatérská čidla

Sensor.community je otevřená celosvětová síť, do které kdokoliv může připojit vlastní čidlo pevných částic. Data jdou v reálném čase na veřejnou mapu a zároveň se ukládají do archivu, takže z nich jde zpětně poskládat, co se kdy dělo.

Vybral jsem čtrnáct stanic v pásu od ohniska přes Eifel až do Sárska a stáhl jejich sobotní měření.

stanicevzdálenostkouř dorazilmaximum PM2.5
Prüm42 km14:20453 µg/m³
Bitburg72 km16:00178 µg/m³
Trier94 km17:10180 µg/m³
Schmelz132 km17:50106 µg/m³
Riegelsberg148 km18:10503 µg/m³
Sankt Ingbert158 km18:2072 µg/m³
Forbach157 km19:20232 µg/m³

Klidová úroveň na všech těch čidlech byla 1 až 3 µg/m³.

Čím dál od ohniska, tím později kouř dorazil. Z Prümu do Saarbrückenu to trvalo necelé čtyři hodiny.

Nejlíp je ten postup vidět na mapě. Zmáčkněte Přehrát a sledujte, jak se body postupně rozsvěcují od severozápadu k jihovýchodu. Modré šipky ukazují, kam v tu chvíli foukal vítr.

Data: sensor.community — amatérská čidla PM2.5, medián v 10minutových intervalech. Modré šipky ukazují směr větru. Vítr: Open-Meteo. Podklad © OpenStreetMap, © CARTO.

Kouř jde tam, kam fouká vítr

Zdálo by se, že nejhorší vzduch bude kolem požáru. Není to tak. Vítr odnesl kouř z oblasti požáru až do německého Saarbrückenu a ještě dál. To je od ohniska přes 150 kilometrů.

Nejlíp je to vidět na tom, kde kouř nebyl. Čidlo u Monschau stojí čtrnáct kilometrů od ohniska, jenže bokem – ukázalo 24 µg/m³. Prüm je dvakrát tak daleko, ale po větru, a vyskočil na 453. Cáchy měly celý den čistý vzduch.

Proč je kouř měřitelný 150 km daleko

Částice, které vznikají při hoření, jsou tak lehké, že nemají jak spadnout k zemi. Vznášejí se celé hodiny a putují s každým závanem větru tak dlouho, dokud je nesmyje déšť. Proto se dají sledovat na desítky až stovky kilometrů. Není to nic výjimečného – stejný jev zachytila bastlířská čidla u požáru v Českém Švýcarsku v roce 2022, kdy bylo zhoršení měřitelné až v Praze, a v ještě větším měřítku u lesních požárů v Québecu, jejichž kouř dusil New York.

Opačný případ jsme viděli letos v červnu, kdy čidla v Moskvě zachytila u hořící rafinerie extrémní hodnoty, ale zbytek města dýchal čistý vzduch. Rozdíl nebyl v tom, co hořelo, ale kolik a za jakého počasí. V Moskvě šlo o jediné místo a vzduch byl dobře promíchaný, takže se kouř rychle rozředil do všech stran. V Belgii hořelo 1 600 hektarů a vítr nesl kouř v úzkém pruhu jedním směrem.

Chcete se zapojit? Sensor.community má českou odnož

Celá tahle rekonstrukce stojí na čidlech, která si postavili nebo koupili obyčejní lidé. Žádná profesionální monitorovací síť by takovou hustotu bodů neměla. Pokud chcete přidat další bod na mapu, nejsnazší cesta u nás vede přes Senzor vzduchu – neziskovku, která sensor.community zastřešuje v Česku a má připravené návody i hotové sady.

Postup je vždycky stejný: nakoupíte díly, sestavíte senzor, pověsíte ho ven a zaregistrujete. Od té chvíle vaše data vidí celý svět.

  • Nejrychlejší cesta – hotová sada LaskaKit SenzorVzduchu 8266. Obsahuje všechno potřebné, stačí zapojit.
  • Pro bastlířetři návody se seznamem dílů pro nejběžnější konfigurace, od nejjednodušší po vybavenou.
  • Kam s čidlem – ven, mimo přímé slunce a dál od komína či rušné silnice. Umístění ovlivní výsledek víc než volba senzoru.

Hodit se může i FAQ a česká mapa, kde uvidíte, jestli už někdo ve vašem okolí neměří.

Nebo si měřte jen pro sebe

Do sítě se připojit nemusíte. Spousta lidí chce vědět jen to, co dýchá na vlastní zahradě – jestli soused netopí něčím, čím by neměl, nebo jak je na tom vzduch po silvestrovské půlnoci. Kudy na to, rozebírá přehled Meteostanice pro domácnost: hotová, s Home Assistant, nebo DIY na ESP32. Najdete v něm hotové stanice, modely s lokální integrací do Home Assistantu i vlastní stavbu na ESP32.

Naměřená data můžete ukládat na TMEP.cz, zobrazovat na ePaperu přes ZivyObraz.eu a sdílet do sítě sensor.community, kde se vaše čidlo stane dalším bodem na veřejné mapě.

Ptáte se

Co jsou pevné částice PM2.5 a PM10?

Drobné částice rozptýlené ve vzduchu. Číslo udává jejich velikost v mikrometrech — PM2.5 jsou částice do 2,5 µm, PM10 do 10 µm. Menší pronikají hlouběji do dýchacích cest, a jsou proto z hlediska zdraví problémovější. Vznikají mimo jiné při hoření.

Proč je kouř z požáru měřitelný i 150 km daleko?

Při hoření rašeliny a vřesu vznikají téměř výhradně jemné částice ve frakci PM2.5. Ty se neusazují, drží se v ovzduší hodiny a putují s celou vzduchovou hmotou tak dlouho, dokud je něco nevymyje nebo nerozptýlí.

Proč naměřila čidla blízko požáru méně než ta vzdálená?

Protože rozhoduje směr větru, ne vzdálenost. Čidlo čtrnáct kilometrů od ohniska, ale stranou od osy vlečky, ukázalo jen 24 µg/m³. Stanice po větru přes sto kilometrů daleko měly stovky.

Co je sensor.community?

Otevřená celosvětová síť amatérských i profesionálních čidel kvality vzduchu, která sdílejí data v reálném čase na veřejné mapě. Zapojit se může kdokoliv s vlastním čidlem, v Česku síť zastřešuje neziskovka Senzor vzduchu.

Kolik stojí vlastní čidlo pevných částic?

Hotová sada pro sensor.community vyjde řádově na jednotky tisíc korun. Vlastní stavba z desky s ESP a senzoru SDS011 nebo SEN5x může být levnější, podle toho, co všechno má čidlo umět.

Kde najdu historická data z čidel?

Sensor.community zveřejňuje denní CSV soubory za každé čidlo v archivu na archive.sensor.community. Obsahují i souřadnice, takže z nich jde zpětně rekonstruovat, kudy znečištění putovalo.
Sdílejte článek:
Komentáře:
4 komentářů na sociálních sítích
Největší požár v historii Belgie, hoří v Hautes Fagnes. Udělal jsem z dat amatérských meteostanic animovanou mapu. Proč není okolí požáru znečištěno pevnými částicemi z požáru, ale naopak to schytali lidé 150 km daleko? https://chiptron.cz/sit-bastlirskych-meteostanic-meri-kour-z-nejvetsiho-pozaru-v-historii-belgie ... a proč v Moskvě měli během požáru rafinérie čistý vzduch? ...více
Číst komentáře
- a -
Přidat svůj názor
Ukaž světu,
že jsi Maker!
Koupit tričko
Kafe pro Chiptrona
Dodej energii dalšímu článku

Související články

Tento článek vznikl jako reakce na dlouholetou diskuzi 3D tiskařů – čím ochránit majetek a samozřejmě i zdraví v případě, když se zařízení samovolně vznítí? Jaká jsou práva spotřebitelů při nákupu produktu v České republice a z Asie? Samozřejmě se…

Silvestrovské oslavy jsou každoročně spojeny s ohňostroji a pyrotechnikou. Ty sice na krátkou dobu zpestří noční oblohu, zároveň ale výrazně zatěžují ovzduší. Data z více než tří desítek měřicích stanic ukazují, že právě kolem půlnoci dochází k prudkému nárůstu koncentrací…

Měření ionizujícího záření (zobecněně radiace) má v dnešní době smysl nejen pro odborníky, ale i pro běžné nadšence nebo sběratele minerálů nebo starožitností. Ionizující záření není vidět, nejde jej cítit ani jinak přímo vnímat – a to je zrádné. Přitom…

Různé vývojové desky s čipy ESP32 – srovnání variant

ESP32, S2, S3, C3, C6, H2, C5, P4 i chystaný S31 – který čip vybrat pro váš projekt? Srovnávací tabulka periferií, rozhodovací strom podle use-case, přehled softwarových platforem a tipy, kde koupit vývojové desky v Česku.

Tenhle článek vznikl jako přehled čidel, která se na chiptron.cz objevují nejčastěji – v návodech, meteostanicích, projektech kvality vzduchu i DIY bastlení. Pro každé čidlo najdete klíčové parametry, knihovny pro Arduino / ESP32, případně odkaz na ESPHome nebo Home Assistant integraci, tipy,…

Windows 11 používá denně většina z nás. Otevřít prohlížeč, napsat e-mail, připojit USB, stáhnout soubor. Teď mi kolegové ale prozradili, co všechno Windows 11 umí za vychytávky, které usnadní práci. Samozřejmě některé z nich si pamatuju už od Windows 7…

Trendy