USB-C, mýty a nesmysly.

Na serveru HN vyšel článek o USB-C a já na něj prostě musím reagovat. Kromě několika nepřesností se strhla i vlna nesmyslů a mýtů na sociálních sítích. Článek na HN je za paywallem, budu se tedy snažit reagovat na určité části textu bez nutnosti jeho kopírování.

Kritický a technicky odborný článek o USB-C jsem sepsal tady. USB-C rozebírám z pohledu designra produktu a na co si dát pozor. Naopak tento článek „USB-C, mýty a nesmysly“ jsem napsal spíše pro laickou veřejnost.

Článek na HN je svým způsobem zajímavý – velmi dobře popisuje fyzikální podstatu věci a zároveň zmiňuje problém se starými adaptéry – například snadná záměna adaptérů se stejným konektorem, ale jiným napětím. Nebo spousta variant nekompatibilních konektorů a nekonečné hledání „té správné nabíječky“.

Zároveň ale haní standard USB-C, který tyto problémy řeší (nebo to minimálně tak vnímám).
Ale pojďme popořadě.

USB – data, ne napájení

Autor článku zmiňuje, že USB byl navržen pro data a ne napájení – limit 5V/500mA byl velmi dlouho „standardem“. Co je ale nutné říci je to, že se pohybujeme v „pravěku nositelné elektroniky“ (Nokia 3310 a podobné) – baterie měli stovky mAh a výkon 2.5W byl až dost.
Důkazem budiž nabíjecí adaptéry se souosým konektorem (DC jack) pro telefony (třeba Nokia), ty měly 5V/350mA některé 500mA – možná bych doma ještě nějaké našel. Takže už první verze USB standardu počítala s tím, že může telefony (všeobecně malou elektroniku) nabíjet.

Navíc, jak autor sám zmiňuje, někteří výrobci zařízení dodávali i kabel k nabíječce pouze ve dvoužilovém provedení – pouze napájením a vynechali datové vodiče. USB kabel tedy byl nabíjecí (limit 5V/500mA, některé adaptéry dovolily i 1000mA), ale už ne přenos dat.

Power Delivery (a taky Quick Charge)

Autor správně zmiňuje, že USB konektory se velmi rozšířily i do dalších oblastní malých elektro zařízení.

Jedním z vlivů byl samozřejmě tlak spotřebitelů – místo deseti různých (nejen) sousoých konektorů byly dva – typicky miniUSB a později microUSB. Tím druhým významným vlivem bylo jednoduché řešení nabíjení (aha! počítá se s tím, že se bude zařízení nabíjet) a přenos dat skrze jeden konektor.
S novnější elektronikou ale zastarávaly do té doby používáné konektory – chtěli jsme rychleji přenést více dat a zároveň dostat i vyšší nabíjecí výkon. Více dat jsme vyřešili vyšší přenosovou rychlostí, vyšší výkon „povolením“ vyššího proudu (5V/3A).
Ale ani to nestačilo a tak přišly standardy rychlého nabíjení – nejčastější jsou Quick Charge a Power Delivery.
Je jich dost, ale všechny mají něco společného, umí fungovat v základním profilu 5V.

Quick Charge (QC)

Funguje na starých konektorech miniUSB i microUSB (nový standard QC i na USB-C).
Zařízení si vyžádalo vyšší napětí a nebylo třeba měnit konektor. Kompatibilní i s nabíječkami, které QC neumí.
Pokud zařízení chtělo 9V, nabíječka QC neuměla, zůstala na 5V. Výhoda? Stejný (starý) konektor, ale možnost vyššího výkonu.

Power Delivery (PD)

Power Delivery funguje na zařízeních s USB-C konektorem. Zařízení si vyžádá vyšší napětí a pokud ho adaptér neumí dodat, zůstane na nižším – pokud chce zařízení 20V, adaptér umí max 12V, zůstane buď na 12V nebo si zařízení řekne jen o základních 5V.

Zpět k článku. Autor si stěžuje, že se může stát, že nabíječka bude umět jen 5V/1A a tím nabijeme telefon pomalu a notebook vůbec.

To je pravda, ale …

Je to pravda, pokud máme „slabou nabíječku“, notebook nám opravdu „neutáhne“ – malé napětí i proud.

Pamatujete si ale na ty souosé adaptéry? Stejný konektor jiné napětí nastavené „natvrdo“ ?
Spletli jste se? V lepším případě vám zařízení nefungovalo (nižší napětí než melo být), v horší jste si ho odpálili (připojili jste vyšší napětí).
U USB se maximálně stane to, že nebude fungovat – ale zařízení přežije.

Proč by nemuselo fungovat? Řekněme si dále.

Tak jako u starých zdrojů si lidé kupovali na správné napětí a proud, dnes se stačí také podívat na štítky zařízení.
Vidím, že notebook potřebuje 20V? A telefon 9V? a hodinky 5V? Ok, koupím zdroj, který umí 5V/9V/12V/15V/20V.

Proč? Protože můžu a díky standardu USB vím, že tím můžu nabít bezpečně všechna zařízení.

Bezpečně bez možnosti si zničit zařízení špatně zvoleným adaptérem.

Jeden konektor vládne všem

V článku je hashtag Evropská Unie. Tad bych dal do kontextu pár informaci.

Ještě dáááávno před nějakým nařízením z EU, výrobci sami přecházeli z nejrůznějších konektorů na miniUSB či microUSB. Později i na USB-C – proč? Protože zákazníci chtěli.

Zároveň se USB standard vyvíjí správným směrem a kromě vyššího výkonu – běžně až 100W, nový standard dokonce 240W, umí i rychlejší přenos dat – není problém sehnat za pár stovek kabel, který dá 5 Gb/s a více.
A v samotném nařízení EU je dáno, že po čase je možná revize nařízení.

Není kabel jako kabel

Autor článku si ještě postesknul, že není kabel jako kabel. Ano, výrobci šetří, zvláště, když nakupujeme na Temu.

K tomu jsem sepsal článek taky – s provokativním nadpisem „To jsem nečekal. Třetinu USB-C kabelů můžu vyhodit. Chybí jim propojené signály a zjistil jsem to díky tomuto testeru.“ Jsou to přesně ty kabely, které jsem dostal k nákupu nějakého výrobku, často z Aliexpressu.

Pokud jdete do Alza, Datart, Mironet a dalších obchodů, tak můžete najít vesměs dva typy kabelů.
Nabíjecí s pomalou přenosovou rychlostí (no pomalou, i tak je to mnohem rychlejší než kdysi) nebo datové, které umí x Gb/s, ale maximálně desítky W přeneseného výkonu (i ty desítky W vám stačí na nabíjení notebooku).

Nebo koupíte ty nejlepší kabely a ty umí jak 100W a více (ty musí mít v sobě čip) tak i nejvyšší rychlosti.

Volba je na vás a vaší peněžence.

Nesmysl na sítích

Evropská Unie, respektive její nařízení, jsou vždy vděčným tématem zajištující návštěvnost.

  • USB se uplatňoval v zařízeních dávno předtím, než EU nějaké nařízení vydala. Proč? Protože to má smysl a zákazník to chce.
  • Že je na adaptéru napsáno „maximální výkon 200W“ opravdu neznamená, že vám nabíječka pošle do hodinek s malou baterkou 200W. Znamená to nejvyšší možný výkon a ta samá nabíječka se hodí jak na nabíjení sluchátek, tak i hodinek, telefonu nebo třeba notebooku.
  • I nařízení EU může být po čase revidováno.
  • EU se zbavila zařízení s často microUSB konektorem – kvůli zbytečnému odpadu, kterého se výrobci (kdo ví proč) stále drželi. Třeba i velmi levných telefonů a není jediný důvod, aby u nových výrobků nemohli přejít na USB-C.
  • Power Delivery jako standard. Power Delivery je univerzálním protokolem rychlého nabíjení, respektive vyššího výkonu. A zeřízení vyšší výkon nechce? Tak se použije základní napětí – 5V.
  • EU tím samozřejmě šlápla na kuří oko výrobkům značky Apple, který se snaží držet exkluzivitu a zařízení, která s jeho produkty fungují, musí být jím licencována a to se tímhle nařízení omezení.

Vždycky je někde ALE

Samozřejmě není nic růžové a kompletně bezchybné. Jsou výrobci, kteří zneužili USB-C konektor ke svému zařízení tak, že jimi dodaný adaptér s USB-C konektorem nedává základních 5V a až po domluvě vyšší napětí, ale dává rovnou vyšší napětí – to je problém, který by se měl řešit. Ale těch zařízení je velmi, velmi málo a takovou upravenou nabíječku výrobci dávají VŽDY ke svému zařízení.

USB-C zařízení nefunguje s kabelem USB-C na USB-C. To je další neřest některých výrobců. Použijí USB-C konektor, ale při použití kabelu USB-C na USB-C nefunguje. To se řeší kabelem USB-A na USB-C, takový kabel ale typicky dostanete k vašemu zařízení.
O tomhle problému jsem se rozespsal tady (Nefungují mi starší zařízení s USB PD nabíječkou).

Důležité sdělení na konec

S USB si nezničíte zařízení kvůli tomu, že jste si spletli napětí adaptéru – tak jako kdysi. Se stejným adaptérem a kabelem můžete nabíjet jak sluchátka, hodinky, telefon, tak i notebooky.

Zároveň se tím eliminuje zbytečný odpad.

Článek zmiňuje i bezpečnost a možnost hacknutí zařízení skrze USB rozhraní. V tomto nejsem nijak znalý a nedovolím si tuto problematiku komentovat.

Příklady (jak se pohybují ceny)

100W kabel, USB-C na USB-C, rychlost přenosu dat až 480Mb/s, délka 1m, od 199Kč – https://www.alza.cz/

Stačí méně výkonný? 60W, USB-C na USB-C, rychlost přenosu dat až 480Mb/s, délka 0.5m, od 142 Kč – https://www.alza.cz/

Rychlejší data? 100W kabel, USB-C na USB-C, rychlost přenosu dat až 5Gb/s, délka 1m, od 249 Kč – https://www.alza.cz/

Univerzálnější? Máte doma i starší zařízení? 4v1 60W kabel, rychlost přenosu až 480 Mb/s, délka 1m, redukce na USB-C i microUSB, za 299 Kč https://www.alza.cz/

67W nabíječka na 99.9% zařízení. S 1x USB-A i 2x USB-C výstupem, podporující nejčastější standardy a všechna napětí, za 599 Kč – https://www.alza.cz/

100W nabíječka na všechno. S 1x USB-A i 3x USB-C výstupem, podporující nejčastější standardy a všechna napětí, za 1290Kč – https://www.alza.cz/

Sdílejte článek:
Ukaž světu,
že jsi Maker!
Koupit tričko
Kafe pro Chiptrona
Dodej energii dalšímu článku

Související články

Adhezivní přípravky pro 3D tisk

Při 3D tisku je správná adheze první vrstvy klíčová pro úspěšný výtisk. Každý materiál však vyžaduje trochu jiný přístup. Podložka – její typ a čistota – má extrémní vliv na přilnavost modelu k podložce, ale občas je prostě nutné použít…

Všemi směry propíraný jednotný konektor do všech malých a středních výrobků je USB-C.

Do rukou se mi dostal zajímavý kapesní USB-C napájený regulovatelný zdroj DPS-150 od firmy Fnirsi. Provedl jsem základní změření zdroje – zdroj mile překvapil. Ovládání je ale zklamání a přitom by stačilo vyměnit jednu součástku.

Tester kabelů - USB-A i B, USB-C, Lightning a další

Komu se to nestalo? Potřebujete rychle nabít telefon, dáte na nabíječku a za hodinu je tam jen o 10% víc. Nebo chcete přenést data do počítače, ale nejde to? Kde je chyba? Možná v kabelu! Díky tomuhle testeru kabelů jsem…

Top 3D modely pro děti, které můžete vytisknout na 3D tiskárně.

3D tisk je u dětí vděčný dárek – ke dni dětí, narozeninám, svátkům, na tábor, jako dárek kamarádovi/kamarádce nebo prostě jen tak. Modelů je všude spousta a jeden lepší než druhý. Já vybral ty, které vítězí u mých dětí a…

Trendy