Co dokáže způsobit jedna fotka je neuvěřitelné – občas je to rozpad manželství, jindy zase potrestání viníka nehody jindy je to objevení zajímavé vlastnosti eInk displeje následováné hrůzou z toho, že správně nemrazí mrazák. Tenhle článek bude o všem výše jmenovaném – kromě rozpadu manželství a potrestání viníka nehody.
Jak to začalo – napadl první sníh. Teplota spadla konečně pod 0°C a já se rozhodl udělat nějakou fotku na sociální sítě.
Využil jsem předělaný Maker Faire badge, který jsem vylepšil o čidla SDC41 (senzor pro měření koncentrace CO2, teploty a vlhkosti) a SEN54 (VOC a NOx index, pevné částice, teplota a vlhkost).
Zařízení je napájené 2500mAh LiPolkou a výdrž je cca 8 hodin – ano, neřeším uspávání čidel – měřím kontinuálně. Uspávám pouze ESP32, které je na desce a nezapínám Wi-Fi ani Bluetooth.

Hezká fotka jen kdyby… ten eInk se překresluje nějak pomalu! Ano, je to logické – princip eInk/ePaper displejů je takový, že se pigment v kapsulých otáčí ve viskozní kapalině – skvěle to vysvětluje Jakub Čížek ze živě.cz v tomto článku.
Ta „kapalina“ má samozřejmě různé vlastnosti v závisloti na teplotě, ale zarazilo mě to, že se text na eInk displeji zobrazí správně – bez problémů, že by se třeba kapsule s pigmentem špatně „otočily“ či „nedotočily“.
Časování je očividně správně uzpůsobené, ale jak eInk zjistí, že se kapsule už přetočily a může tak ukončit refresh displeje?
A co bych to byl za influencera, kdybych se nezeptal na sociálních sítích – ano, mohl jsem si to najít v datasheetu, či se zeptat ChatGPT, ale tím, že jsem se zeptal, jsem třeba vnukl podobnou myšlenku a následně zjištění, proč tomu tak je, i dalším lidem.
Vladimíra Smitku (Twitter/X), to očividně už dříve taky napadlo a tak poslal screen z datasheetu do naší bastlířské skupiny na Telegram.

Informaci pak doplnil i Jan Dupal (Twitter/X) screenshotem z datasheetu výrobce GoodDisplay se zvýrazněným interním čidlem teploty.
A celé to teď dává smysl – eInk/ePaper displeje mají opravdu interní čidlo teploty a na základě měření se vybírá z LUT tabulky různé časování. Čím nižší teplota, tím delší čas na překreslení, čím vyšší teplota tím kratší čas na překreslení.
Což ukazuje i následující video.
A přišel další dotaz! Funguje eInk displej při ještě nižších teplotách?
No není nic jednoduššího než to hodit do mrazáku. Ano, je opět pomalejší!
FYI: On problém eInk v minusových teplotách by byla spíše kondenzace vody v displeji a elektronice.
Viz video níže.
Tak moment! Jak to, že SEN54 měří jenom -10°C, když v mrazáku by mělo být cca -18 až – 20°C!
A tak se dostáváme do další části příběhu, které má ale jednoduché vysvětlení – stejně jako různě dlouhý přepis displeje při různých teplotách.
Teplotu beru ze SEN54. Samotné čidlo v tomto modulu je SHT40 – ten má přesnost měření v -20 °C cca +-0.7°C, což je pořád velmi dobré. Problémem ale je odpadní teplo v samotném modulu. Jak jsem napsal hned na začátku. Modul nijak neuspávám, nechávám zapnuté kontinuální měření a tak je měření ovlivěno například běžícím ventilátorem, laserem, který měří množství pevných částic a tak dále.
Vzal jsem pro kontrolu můj nekonečný projekt (nejen) bazénového teploměru
Ten je založen na starší verzi microESP s tehdy ještě ESP8266 a DS18B20 ve voděodolné verzi.
Vestavěná aku se nabíjí přes malý solární panel a data jsou zobrazena na 128x32px OLED a poslána na TMEP.cz skrze Wi-Fi.
Dal jsem ho do mrazáku a světe div se! DS18B20 sice není nijak extra přesné (cca +- 1°C pro -20°C) ale hlavně není ovlivňováno odpadním teplem z ostatních součástek.
A tady ten příběh už končí happy endem, protože jsem naměřil cca -17°C.

