Když se vám na výtisku objeví prasklina, mezera po špatně přilnuté vrstvě nebo ošklivý zbytek po podpěrách, obvykle sáhnete po několika různých nástrojích. Prasklinu zatavíte svářečkou plastů, mezeru zaplníte 3D perem nebo lepidlem a povrch pak zahladíte pilníkem, brusným papírem či mikropájkou. Přihláška popisuje přístroj, který má tyhle tři nástroje sloučit do jedné rukojeti – jednoho zařízení. V patentu se píše: dosavadní zařízení umí vždy jen jednu techniku, ale složitější oprava potřebuje jejich kombinaci. Tři nástavce, se kterými přihláška počítá: Materiál na doplnění může být stejný filament, jaký jste použili při tisku, takže oprava sedí barvou i vlastnostmi. Jak by to mělo fungovat Přístroj je rozdělený na dvě části. V těle je baterie, ovládání, mechanismus posuvu filamentu a konektor pro připojení nástavce. Filament se tedy podává z těla, ne z nástavce. V nástavci je topné těleso s teplotním čidlem, samotný nástroj a rozhraní, přes které si nástavec s tělem vyměňuje data. Přístroj tak pozná, co je k němu připojeno, a podle toho nastaví teplotu i chování. Nástavec drží v těle zajišťovací mechanismus, aby se nemohl sám uvolnit. Celý vtip je v tom, jak je konektor řešený. Neslouží totiž jen k přenosu energie k vyhřívání a signálů. Zároveň je nosným prvkem, na které nástavec drží, a u extruze…