Jak vypadá elektronika ve zbraních, raketách, které jsou schopné sestřelit letadlo, jiné rakety či letět stovky kilometrů a zničit cíl s přesností na jednotky metrů?
Na twitteru/X jsem našel účet, který právě takové fotografie elektroniky ve zbraních, raketách, protitankových střelách, rušičkách sdílí.
Vybral jsem jen málo z nich a sdílím i tady. Jen upozorňuji, že jsem pravost fotografií neověřoval!
AIM-120B - naváděcí systém (1994 a dále)
AIM-120 AMRAAM (Advanced Medium-Range Air-to-Air Missile) je moderní americká střela středního doletu určená k ničení vzdušných cílů. Vyvinutá firmou Raytheon, je vybavena aktivním radarovým naváděním, což jí umožňuje samostatné navedení na cíl po odpalu („fire-and-forget“). AIM-120 je standardní výzbrojí mnoha stíhacích letounů NATO, včetně F-16, F-15, F/A-18 či F-35. Střela existuje v několika verzích, přičemž nejnovější varianta AIM-120D nabízí delší dosah, vyšší přesnost a pokročilé schopnosti proti protiopatřením.
Níže je verze rakety B.
Aspide (70. léta 20. století)
Aspide je italská protiletadlová raketa středního doletu vyvinutá firmou Selenia (nyní součást Leonardo). Konstrukčně vychází z americké rakety AIM-7 Sparrow, ale byla výrazně modernizována – má vylepšené navádění (polovodičový radarový naváděcí systém) a vyšší odolnost proti rušení. Používá se jak ve verzích pro letadla, tak i v pozemních a námořních systémech protivzdušné obrany, například v systémech Skyguard nebo Spada. Aspide byla exportována do řady zemí a představovala významný krok v evropském vývoji raketové techniky.
CRPA - ochrana proti rušení (rok 2000 a dále)
CRPA (Controlled Reception Pattern Antenna) není samotná rušička, ale technologie anténního systému, který slouží k ochraně přijímače GPS/GLONASS proti rušení a klamání signálu. V ruském kontextu se CRPA technologie využívá například v systémech Kremljov, Polye-21 a dalších prostředcích radioelektronického boje.
Ruské CRPA systémy jsou navržené tak, aby selektivně potlačovaly nepřátelské signály, zatímco zachovávají příjem skutečného navigačního signálu díky adaptivnímu směrování příjmu. Tato technologie se často instaluje na vojenské letouny, lodě, vozidla nebo základny, kde je klíčová odolnost proti GPS/GLONASS spoofingu a rušení, zejména ve scénářích elektronického boje. Rusko patří mezi státy, které tuto technologii aktivně rozvíjejí jako součást své strategie anti-access/area denial (A2/AD).
Iskander-K (opticky naváděná hlavice)
Iskander-K je mobilní ruský raketový systém, který využívá křídlaté střely R-500 (9M728), určené pro přesné údery na pozemní cíle. Je součástí širší rodiny Iskander (označení NATO: SS-26 Stone), kde verze Iskander-K používá křídlaté střely, zatímco Iskander-M využívá balistické střely.
Střela R-500 má odhadovaný dolet kolem 500 km, i když některé odhady uvádějí, že v praxi může být delší. Navigace je kombinací inerciálního a satelitního navádění, což umožňuje vysokou přesnost.
Systém Iskander-K byl poprvé veřejně představen v roce 2007 a do ruské armády začal vstupovat zhruba kolem roku 2009. Jeho nasazení je považováno za porušení smlouvy INF (o zákazu raket středního doletu), která byla v platnosti do roku 2019, což přispělo k jejímu zániku.
Protitanková střela Javelin (rok 1996 a dále)
FGM-148 Javelin je americká přenosná protitanková řízená střela (ATGM), vyvinutá firmami Raytheon a Lockheed Martin. Do výzbroje americké armády vstoupila v roce 1996 a od té doby se stala jednou z nejrozšířenějších moderních protitankových zbraní na světě.
Javelin využívá technologii "fire-and-forget" – po odpalu automaticky sleduje cíl pomocí infračerveného navádění, což umožňuje střelci okamžitě změnit pozici. Je známá svým tandemovým kumulativním bojovým hlavicí, která je schopna prorazit reaktivní pancíř (ERA), a svou schopností útočit shora (top-attack), tedy na nejslabší část tanku – strop věže.
Javelin má dolet přibližně 2,5 km a jeho nasazení v konfliktech, včetně války na Ukrajině, prokázalo jeho vysokou účinnost proti obrněné technice.
Kalibr - raketa s dlouhým doletem
Kalibr (rusky: Калибр, označení NATO: SS-N-27 "Sizzler") je ruská rodina víceúčelových řízených střel s dlouhým doletem, vyvinutá firmou NPO Novator. Patří mezi nejmodernější střely ve výzbroji ruského námořnictva a může být odpalována z ponorek, hladinových lodí, letadel i pozemních platforem.
Existuje několik verzí rakety Kalibr:
3M-14 – střela s plochou dráhou letu pro útoky na pozemní cíle (Land Attack Cruise Missile, LACM), dolet přes 1 500–2 500 km.
3M-54 – protilodní verze, s nadzvukovým koncovým manévrem.
91R – protiponorková varianta s vystřelovaným torpédem.
Systém Kalibr byl poprvé bojově nasazen Ruskem v roce 2015 během zásahu v Sýrii, kdy střely odpálené z Kaspického moře zasáhly cíle stovky kilometrů daleko. Díky své přesnosti, flexibilitě a dlouhému doletu je Kalibr považován za klíčovou součást ruského konvenčního dálkového úderného arzenálu.
Severokorejská raketa KN23 (rok 2019 a dále)
KN-23 je severokorejská balistická střela krátkého doletu (SRBM), která byla poprvé představena veřejnosti v roce 2019. Je silně inspirována ruskou střelou Iskander-M, jak z hlediska designu, tak z hlediska letových vlastností, a bývá proto neformálně označována jako „severokorejský Iskander“.
KN-23 se od tradičních severokorejských balistických střel liší především svou manévrovatelností během letu, což ztěžuje její zachycení protivzdušnou obranou. Má plochou, kvazibalistickou trajektorii, může manévrovat horizontálně a měnit výšku, což komplikuje předvídání dopadu.
Odhadovaný dolet KN-23 je 400–700 km, což ji činí schopnou zasáhnout cíle na celém území Jižní Koreje. Střela může nést konvenční i jaderné hlavice. Je odpalována z mobilních platforem, což zvyšuje její přežití v případě konfliktu.
KN-23 je považována za technologicky pokročilejší než většina předchozích severokorejských raket a symbolizuje pokrok v schopnosti KLDR vyvíjet moderní a těžko zachytitelné zbraně.
X59 (rok 80. léta a dále)
X-59 (Ch-59) je ruská (původně sovětská) letecká řízená střela vzduch-země s dlouhým doletem, určená k přesným úderům na pevné cíle, jako jsou bunkry, mosty nebo sklady. Vývoj začal v 70. letech a první verze vstoupily do služby v 80. letech.
Střela X-59 má dolet kolem 200 km, je vybavena kombinovaným naváděním – inerciálním systémem doplněným o televizní nebo radarový naváděcí systém, což umožňuje přesné zásahy i v nepřehledném terénu. Používá se zejména na strategických bombardérech a stíhacích letounech ruského letectva.
Existují i modernizované varianty, například X-59MK, které mají vylepšené navádění a větší přesnost. X-59 je součástí ruského arzenálu řízených zbraní určených k ničení důležitých pozemních cílů na větší vzdálenost bez nutnosti přímého vstupu letadla do zóny nepřátelské protiletadlové obrany.
Administrátor těchto stránek ani autor článků neručí za správnost a funkčnost zde uvedených materiálů.
Administrátor těchto stránek se zříká jakékoli odpovědnosti za případné ublížení na zdraví či poškození nebo zničení majetku v důsledku elektrického proudu, chybnosti schémat nebo i teoretické výuky. Je zakázané používat zařízení, která jsou v rozporu s právními předpisy ČR či EU.
Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva.
Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ.
Přečtete si také Zásady ochrany osobních údajů
News
